|
|
Procesní zásady týkající se dokazování
Skřebský, Jan ; Střeleček, Tomáš (vedoucí práce) ; Zahradníková, Radka (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o odvětvových zásadách civilního procesu a jejich uplatnění v procesu dokazování. Právní zásady jsou základem každého právního odvětví a představují výchozí měřítko jak při výkladu, tak aplikaci právních norem. Dokazování představuje stěžejní oblast občanského procesního práva, protože pouze prostřednictvím dokazování v průběhu soudního řízení dochází k projevu základního smyslu objektivního práva, kterým právě je ochrana jeho subjektů. Otázka procesních zásad je častým předmětem debat ve vztahu k novelizaci občanského soudního řádu a možné budoucí podobě nového občanského procesního kodexu. Jelikož tyto zásady ovlivňují charakter jednotlivých druhů řízení, bývají předmětem zkoumání z hlediska jejich významu pro daný druh řízení. Cílem práce je zhodnotit, jakou mají procesní zásady funkci v civilním procesu. Přestože je primárním cílem mého výzkumu jejich vliv na dokazování, nelze o nich podat adekvátní výklad bez zohlednění jejich vlivu na celý průběh řízení, tedy i procesy před zahájením řízení a taktéž jejich projev při rozhodnutí soudu. Dalším záměrem této práce je podat ucelený výklad jak o vztahu jednotlivých zásad mezi sebou navzájem, tak jejich vlivu na dokazování. Jelikož tyto zásady neexistují v právním vakuu, zabývám se i jejich vztahem k jednotlivým...
|
|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Machovský, Vojtěch ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare v trestním právu Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o zásadě nemo tenetur se ipsum accusare v trestním právu. Jednom z vůdčích principů trestního procesu v moderním demokratickém státě, který je úzce spjat s právem na spravedlivý proces a jednom z pilířů na kterém staví obhajoba v trestním řízení. Práce se věnuje historickému vývoji této zásady u nás i v zahraničí, jak se postupně měnil soudobý pohled na tuto zásadu v trestním řízení, a to jak v rámci kontinentálního práva, tak práva common law. Dále práce pojednává o užití zásady nemo tenetur v současném trestním procesu v českém právu i ve světě, se zaměřením na instituty prohlášení viny a dohody o vině a trestu. První kapitola obsahuje historický vývoj zásady v kontinentálním systému práva a v zemích common law s vypíchnutím několika důležitých případů ze Spojených států amerických a jeich právní úpravy, která ve své podstatě byla předobrazem současného pojetí této zásady. Druhá kapitola obsahuje zakotvení v jednotlivých právních řádech vnitrostátních i mezinárodních. Kdy část této kapitoly je zvláště věnována rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva a jeho měnícímu se pohledu na uplatnění zásady nemo tenetur v mezinárodním právu. Třetí kapitola je krátkým vhledem do toho, jak je tato zásada reálně užívána...
|
|
|
Využití umělé inteligence v civilním procesu
Hart, Vojtěch Lev ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Využití umělé inteligence v civilním procesu Abstrakt: Předmětem této práce je umělá inteligence a civilní proces. Cílem této práce je analyzovat možnosti využití umělé inteligence v civilním procesu a soudnictví se zaměřením na rozhodovací činnost soudce. První část této práce se věnuje vymezení umělé inteligence a jejímu právnímu pojetí z mezinárodního, evropského a českého pohledu. Dále pak analyzuje zejména základní možné formy účasti umělé inteligence na civilním procesu. Druhá část této práce se zaměřuje na komplexní analýzu etických a právních výzev spojených s využitím umělé inteligence v civilním procesu a soudnictví. V tomto ohledu je nejprve zkoumáno 5 základních etických principů vytyčených Evropskou komisí pro efektivitu justice. Důraz je přitom kladen zejména na problematiku netransparentnosti umělé inteligence ve smyslu problematiky černé skříňky a předpojatosti dat. Analýzou je pak zkoumán dopad těchto prvků na jednotlivé garance práva na spravedlivý proces. Blíže je rozebírán dopad na nestrannost a nezávislost soudců, princip rovnosti a kontradiktornosti, jakožto i právo na odůvodněné rozhodnutí, právo na projednání věci v přiměřené lhůtě či princip právní jistoty. Konečně pak jsou zkoumány jednotlivé možnosti využití umělé inteligence v civilním procesu a soudnictví, výsadní postavení zde...
|
|
|
Průvodce poučovací povinností v civilním soudním řízení
Fliegel, Ondřej ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
58 Abstrakt Průvodce poučovací povinností v civilním soudním řízení Tato diplomová práce se zaměřuje na vytvoření uceleného průvodce povinností soudu poučovat účastníky civilního sporného řízení. Překládaná práce si klade za cíl zejména provést čtenáře, bez ohledu na jejich právní vzdělání, aktuální problematikou procesněprávního institutu poučení, a to podle jednotlivých fází řízení. V úvodní části autor teoreticky vymezuje vybraná východiska poučovací povinnosti civilního soudu, ale většina pozornosti je věnována samotnému průvodci. V kapitolách praktické části se autor věnuje popisu jednotlivých fází civilního nalézacího řízení sporného s vysvětlením dílčích poučovací povinnosti. Práce dále nabízí vysvětlení problematiky poučení v průběhu řízení v odvolacím a dovolacím řízení. Jako východiska diplomové práce byla užita zejména soudní judikatura především Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, která představuje praktický obrázek o současném pojetí poučovací povinnosti. Autor při zpracování práce dále vycházel z monografií, vysokoškolských učebnic, právnických časopisů a v nemalé míře čerpal informace z komentářové literatury. U vybraných témat nabízí pak autor i svůj pohled na danou problematiku a podrobuje jej kritické analýze. Klíčová slova: Poučovací povinnost soudu, občanské sporné řízení, právo na...
|
|
|
Kontradiktornost českého trestního řízení
Staněk, Jakub ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Kontradiktornost českého trestního řízení Abstrakt Ačkoli zásada kontradiktornosti není výslovně zakotvena v § 2 trestního řádu, řadí se mezi základní zásady trestního řízení, neboť obviněnému poskytuje možnost aktivně participovat na probíhajícím trestním řízení a skrze prezentaci vlastní verze "pravdy" ovlivnit rozhodnutí soudu o jeho vině a případném trestu. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ji na základě této premisy považuje za integrální součást práva na spravedlivý proces a při její definici vyzdvihuje jednak právo obviněného na seznámení se s veškerými stanovisky a důkazy probíranými v daném řízení a jednak právo vyjádřit se k nim. Vedle tohoto subjektivizovaného pojetí kontradiktornosti však existuje objektivnější přístup zaměřující se na kontradiktornost jako polemiku tvrzení a názorů stran trestního řízení tvořící samotnou podstatu soudního procesu a poskytující soudu účinný prostředek k nalezení pravdy. Předmětem této práce je proto analýza různých pojetí a funkcí zásady kontradiktornosti a kritické zhodnocení rozsahu a mezí jejího uplatňování v jednotlivých fázích trestního řízení, a to při zohlednění skutečnosti, že požadavek na kontradiktornost řízení nevyhnutelně koliduje s jinými zásadami a zájmy ovládajícími trestní řízení. V první části práce jsou nastíněny jednotlivé funkce...
|
|
|
Vybrané aspekty práva na spravedlivý proces v civilním soudním řízení
Král, Kristína ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Vybrané aspekty práva na spravedlivý proces v civilním soudním řízení Abstrakt Rigorózní práce s názvem Vybrané aspekty práva na spravedlivý proces v civilním soudním řízení se zaměřuje na představení jednotlivých aspektů práva na spravedlivý proces obecně na ústavní úrovni i speciálně v kontextu civilního procesu. V rigorózní práci je vysvětlen historický kontext vzniku práva na spravedlivý proces ve světě i jeho zakotvení do českého právního řádu. Je představena úprava jednotlivých aspektů práva na spravedlivý proces v legislativě a judikatuře a jejich význam pro civilní řízení. Speciální pozornost je věnována čtyřem aspektům práva na spravedlivý proces, kterými jsou nezávislost a nestrannost soudů a soudců, princip zákonného soudu a soudce, princip rovnosti stran a princip hospodárnosti. U každého z vybraných aspektů je představena stávající právní úprava, analyzováno jeho praktické naplňování a poskytnuta úvaha nad možnostmi zhojení zjištěných nedostatků. U aspektů práva na spravedlivý proces spojených s osobou soudce je věnována pozornost zejména otázce dopadů jednání jednotlivých soudců na celospolečenské vnímání spravedlivosti justice. Naplňování principu rovnosti stran je zkoumáno se speciálním zaměřením na nemajetné účastníky a ochranu jejich práv. Ve vztahu k principu hospodárnosti (resp. práva na...
|
|
|
Právo na spravedlivý proces: srovnání vybrané arbitrážní a lidskoprávní judikatury
Hlaváčová, Anna ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Právo na spravedlivý proces je důležitou součástí civilního i arbitrážního řízení. Toto základní právo je však pro tyto dvě oblasti práva chráněno odlišným způsobem. I způsob kontroly, zda řízení proběhlo spravedlivě, se liší. Pro běžné civilní řízení je v Evropě finálním orgánem, rozhodujícím zda právo na spravedlivý proces bylo dodrženo, Evropský soud pro lidská práva. Komerční arbitráž sama o sobě nemá mechanismus pro kontrolu spravedlnosti řízení, tato kontrola probíhá až v rámci řízení o uznání a výkonu rozhodnutí, které ve většině zemí probíhá podle Newyorské úmluvy. V případě investiční arbitráže se dodržení práva na spravedlivý proces posuzuje v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu (annulment). Diplomová práce "Právo na spravedlivý proces: srovnání vybrané arbitrážní a lidskoprávní judikatury" se věnuje otázce, zda argumentaci v bohaté judikatuře ESLP lze použít na arbitrážní případy, kde je dostupnost judikatury problematická. Práce nejdříve zkoumá standard ochrany práva na spravedlivý proces v arbitráži a podle Evropského soudu pro lidská práva. Dále se věnuje možnosti přímého nebo nepřímého použití Evropské úmluvy o ochraně lidských práv na arbitráž. Pro porovnání judikatury jsem zvolila dva okruhy práva na spravedlivý proces - rovnost zbraní a nezávislost a nestrannost soudce nebo...
|
|
|
Rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání
Klein, Jakub ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
68 Resumé Tato diplomová práce se zabývá rozsudkem pro uznání a rozsudkem pro zmeškání, což jsou instituty občanského práva procesního, jejichž účelem je zejména zefektivnění soudního řízení. Práce si bere za cíl poskytnout ucelený přehled o současné právní úpravě i jejím praktickém využití. Zároveň se práce snaží vypořádat s problémy, kterými současná právní úprava trpí, a nabízí vhodná koncepční východiska. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola obecně pojednává o rozsudku pro uznání a podrobně objasňuje podmínky, které je nutné splnit pro jeho vydání. Rozlišuje přitom rozsudek vydaný na základě skutečného uznání ze strany žalovaného a rozsudek vydaný na základě zákonné fikce uznání. V druhé kapitole se autor zabývá institutem rozsudku pro zmeškání. V první podkapitole jsou detailně analyzovány jednotlivé předpoklady k vydání rozsudku pro zmeškání, a to jak ty formální, tak také ty materiální. Podle těchto jednotlivých předpokladů je tato podkapitola také rozdělena. Druhá podkapitola se blíže zaobírá obranou žalovaného spočívající v návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání. Třetí kapitola práce je zaměřena na řádné a mimořádné opravné prostředky, kterými se lze bránit vůči nesprávným rozsudkům pro uznání a pro zmeškání, které vydaly soudy prvního stupně. V úvodní podkapitole je podrobně...
|
|
|
Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY
Kučera, Milan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Teichman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY je případovou studií analyzující naplnění práva na spravedlivý proces v případu Krstić. Důvodem pro výběr analyzovaného tématu je jeho úzká spojitost s konsolidací zemí západního Balkánu, do níž se Tribunál zapojil zejména v rámci rozvoje demokratických institucí a justičních reforem. Možnost přispění ICTY ke konsolidaci pocházela z judiciální praxe Tribunálu, která musela být dostatečně přesvědčivá a spravedlivá, aby představitele těchto států utvrdila, že vynesená rozhodnutí jsou i v jejich zájmu. Tímto způsobem získal dostatečnou kredibilitu a státy bývalé Jugoslávie jej nechaly zasahovat do svých vnitřních záležitostí. Přestože byla navázána úspěšná spolupráce, klade si autor otázku, zda vliv médii na rozhodování soudů nemohl ovlivnit procesy před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce proto analyzuje procesní průběh s R. Krstićem, jenž byl jako první odsouzen za spáchání genocidy a zároveň mu byl uložen jeden ze tří nejvyšších trestů v dané době. Autor proto v práci analyzuje nejvýznamnější ustanovení jednacího a důkazního řádu, která byla v průběhu trestního řízení či krátce po něm novelizována, provádí jejich výklad a posuzuje je v kontextu námitek obhajoby proti postupu prvoinstančního...
|
|
|
Právo na spravedlivý proces v judikatuře Ústavního soudu
Vančura, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Resumé - právo na spravedlivý proces v judikatuře ústavního soudu. Právo na spravedlivý proces - základní parametr práva procesního - představuje nepostradatelný soubor právních principů, sloužících k uvádění hmotného práva v život pomocí (zejm.) soudních řízení. Protože vytyčuje základní parametry systému pro jednu ze složek moci veřejné, moc soudní, je zároveň nutnou podmínkou pro fungování moderního, demokratického právního státu. Práce se skládá ze čtyřech částí. Po úvodu do problematiky, v níž jsou zároveň nastoleny teze, na které práce hodlá odpovědět, je rozebírána historie práva na spravedlivý proces i základní teoretickoprávní postuláty, které jsou s principy spravedlivého procesu nerozlučně spjaty. Práce se zabývá též zásadami pro sféru trestní, větvi civilní a zásadám sdíleným oběma větvemi je ovšem věnována pozornost větší. Další část se zabývá tzv. vnějšími zárukami. Principy spravedlivého procesu se pochopitelně aplikují prostřednictvím specializovaných institucí - soudů - které se tak stávají garanty spravedlivého procesu, a právě jim je tato část práce věnována. Stranou nezůstává ani povinnost držet se zásad spravedlivého procesu orgány nesoudními, problematika četnosti nápadu stížností pro porušení spravedlivého procesu na Ústavní soud, i role soudů nižších. Samotná stať předkládané práce...
|
host ::
RSS.